Vídeňské univerzitě bylo věnováno úplné vydání Véd

27. května 2005

Při slavnostní prezentaci úplného vydání pěti Véd nazvaného "Šabdavéda" představujícího třicetiletou badatelskou práci pana Kapoora Chand Kulishe, zakladatele Rajasthan Patrika v Jaipuru v Indii, bylo toto vydání prostřednictvím jeho syna Dr. Gulaba Kothariho věnováno vídeňské univerzitě.

Toto mimořádné dílo předal 25. května 2005 Jeho Svatost Višvaguru Mahámandaléšvar paramhans svámí Mahéšvaránanda Prof. Dr. Karin Preisendanz, vedoucí Institutu pro studium jiní Asie, Tibetu a buddhismu na vídeňské univerzitě. Čestnými hosty této události byli členové rady profesorů tohoto institutu Prof. Dr. Helmut Tauscher a Prof. Dr. Chlodwig, dále H. Werba, děkan fakulty filozofických a kulturních věd, Prof. Dr. Franz Roemer a velvyslanec Indie v Rakousku Dr. Sheelkant Sharma. S velkým zájmem přilo i mnoho studentů.

Prof. Dr. Preisendanz přivítala hosty a poděkovala dárci za mimořádný a velký dar. Také děkan fakulty vyjádřil dík a radost z toho, že toto vynikající úplné vydání "Śabdavéda" bylo institutu věnováno. Bylo přijato jako výraz ocenění vědecké práce a studií Institutu.

Jeho Excelence Dr. Sharma řekl, že tento dar Dr. Gulaba Kothariho předaný Svámídím "je nejvzácnějím přírůstkem Institutu... lóky nezahrnují pouze původní sánskrtské komentáře Véd, ale jsou napsány velmi jasným a dobře srozumitelným způsobem a jsou upraveny renomovaným znalcem sánskrtu panem K. C. Kulishem". Potom Dr. Sharma podal krátký výklad významu Véd v indické kultuře a jejich vlivu na buddhismus. Na závěr řekl: "Tyto původní texty budou bezpochyby velkým přínosem pro studenty indologie při studiu indické kultury, historie a civilizace."

Prof. Preisendanz přiblížila roli a postavení Véd v indické kulturní tradici: "Přijetí Véd... může být považováno za charakteristický rys rozličných hinduistických tradic, rys, který může sloužit jako kritérium pro začlenění do této historicky a geograficky tak různorodé rodiny."

Dále poukázala na různé názory na podstatu Véd ve filozofických tradicích Indie: "Podle bráhmínského ortodoxního učení reprezentovaného zejména filozofií Mimánsa je projevení Véd věčné a zcela neosobní. Védy nebyly stvořeny žádným bohem, polobohem ani člověkem, a proto jsou přirozeně bezchybné. Jsou bez počátku, jsou neměnným fenoménem. Na druhé straně z pohledu teistických náboženských tradic, které filozoficky patří k Védantě, jsou Védy považovány za osobní projev vševědoucího věčného boství. Tento postoj zaujímá také klasická Njája-filozofie a později její představitelé plně přijali myšlenku boha-tvůrce Véd, konkrétně Šivy, do svého pohledu na svět. Vševědoucnost a dokonalost božského tvůrce tak zaručuje bezchybnost Véd... Nakonec bych ráda upozornila na Bhagavadgítu, kde Krišna hovoří k Ardžunovi o své vševědoucnosti, co v tomto světě mimo jiné znamená, že se projevuje ve Védách a může v nich být v tomto smyslu rozpoznán. Podobně o sobě hovoří jako o tekutosti ve vodě, světle v měsíci a slunci, sladké vůni v zemi, životě ve všech živých bytostech a posvátné slabice ÓM ve všech Védách, což znamená, že je jejich nejniternější podstatou."

Prof. Dr. Werba se věnoval specifickému tématu - Védám ve Vídni. Sdělil přítomným, že "za necelý měsíc, 22. června, to bude přesně 118 let od doby, kdy bylo ve Vídni publikováno první kompletní vydání védických textů pod patronátem Císařské akademie věd (nyní Rakouské akademie věd). Dílo bylo vytištěno tiskárnou rakouského císařského dvora, která v té době sídlila poblíž katedrály Sv. Štěpána v prvním vídeňském okrsku, Rothenturmstra_e 15. Tento text je jedním... z nejvýznamnějích a nejrozířenějích šakh neboli kol tzv. Krišnajadžurvédy... Doufejme, že této důležité oblasti výzkumu, ke které v minulosti ve značné míře přispěli vídenští učenci, se bude dařit i v budoucnu tak, abychom nikdy nepřestali chápat a interpretovat texty tak krásné jako Gajátrí nebo Savitrí ve třetí mandale Rig Védu (III 62,10): tát savitúr varényam, bhárgo devásya dhimahi / dhíyo yó nah pracodáyat || "kéž získáme obdivuhodné světlo Savitara, boha, které prosvětlí naše myšlenky a rozum".

Jeho Svatost Višvaguru Mahámandaléšvar paramhans svámí Mahéšvaránanda vyzdvihl božský a svatý okamžik a konstelaci, v níž Védy vstoupily do tohoto Institutu. Připomněl návtěvu Dr. Gulaba Kothariho ve Vídni před dvěma lety, když tento Institut navštívili společně. Tehdy Svámídží Dr. Preisendanz doporučil, aby pro Institut vynikající dílo "Šabdavéda" zakoupila. Odpověděla, že by dílo v Institutu velmi rádi měli, ale jejich omezené fondy jim to nedovolují. Proto se Dr. Gulab Kothari velkoryse rozhodl "Šabdavédu" Institutu darovat. Svámídží navrhl, aby Dr. Gulaba Kothariho pozvali jako hostujícího profesora na přednáku na vídeňské univerzitě, protože jak profesoři tak studenti by získali nesmírný prospěch z jeho velké znalosti a hlubokého vhledu do Véd, starobylých indických filozofií, kultur a tradic.

"Védy nejsou knihou - jsou celým vesmírem", pokračoval Svámídží. "Ananta brahmand, sahastra suryas. Celý vesmír je popsán ve Védách. ... Poznání se nedá koupit, poznání se nedá změřit. Jsem velmi šťastný a vděčný panu Kapoor Chand Kulishovi, který věnoval víc ne tři desetiletí tomu, aby dokončil toto úžasné dílo, a jeho synovi Dr. Kotharimu, který ho laskavě věnoval vídeňské univerzitě. Já sám se cítím požehnán tím, že jsem mohl být prostředníkem, jen sem přinesl světlo poznání, protože "Véda" znamená vědění a vědění je světlo, které rozptyluje temnotu nevědomosti. Věřím, že "Šabdavéda" pomůe mnoha hledajícím nalézt správné pochopení a smysl slova Véda. Védy nás učí, jak vést život v harmonii s přírodou. Můj velký Mistr Šrí Díp Nárájan Maháprabhudží řekl: "Neopomíjejte zákony přírody. Nikdy přírodu nepřehlížejte, jinak vás příroda potrestá. Jóga v denním životě je celosvětová organizace, zaměřená nejen na cvičení jógy, ale také na ochranu životního prostředí a všech stvoření - na péči o všechny živé bytosti a podporu naší planety tak, aby přežila."

Na závěr tohoto dojemného obřadu promluvil Prof. Tauscher, který znovu poděkoval Svámídžímu a Dr. Kotharimu za to, že Institut pro studium Jižní Asie, Tibetu a buddhismu ve vídni uznali za hodným toho, aby mu věnovali tak vzácný dar.