Přednášky Svámího Mahéšvaránandy můžete sledovat na internetové televizi swamiji.tv. Najdete zde stálý program a vysílaci časy přímých přenosů.
Maháprabhudžího Zlaté učení
Nesuď, nerozhoduj a nejednej na základě prvního dojmu. Počkej, až o věcech získáš hlubší znalosti. Ušetříš si tím řadu nepříjemností.
Rezonance ÓM v katolickém klášteře
11. října 2007 se v klášteře z 12. století v Pedralbes ve Španělsku konala jedinečná událost – mezináboženské shromáždění duchovních představitelů ze španělské Barcelony. Toto setkání zorganizovala pobočka UNESCO v Katalánsku jako součást iniciativy zušlechťování kultury míru mezi náboženstvími a ukázky možnosti jednoty v různorodosti. Ačkoli většina představitelů různých náboženství byla z této oblasti, představitelem Indie a sat sanátan dharmy byla Jeho Svatost Višvaguru paramhans svámí Mahéšvaránanda.
V rámci besedy u kulatého stolu se každý z představitelů své víry – hinduismu, buddhismu, islámu, křesťanství, bahaí a súfismu – podělil s ostatními o duchovní perspektivu a znaky své víry. Následuje výňatek z proslovu Jeho Svatosti Višvagurua Paramhansy svámího Mahéšvaránandy, který hovořil o obecných principech sat sanátan dharmy.
„Pozdravy Kosmickému Světlu. Jsme velmi šťastni, že jsme zde, v tomto božském klášteře, kde se po celá staletí modlilo a meditovalo tolik svatých duší. Krásné myšlenky míru nás sem dnes svedly dohromady.
Hinduismus je jedním z nejstarších náboženství. Je založen na obecných principech sat sanátan dharmy – principech jediného Boha, kterému všichni patříme. Tento jediný Bůh nemá jméno ani podobu – jména byla Bohu dána lidmi. Slovo sanátan znamená starodávný nebo počátek. Existuje tedy jediné Kosmické Vědomí, které vládne celému vesmíru, a každá živá entita v sobě má Světlo tohoto Všemocného Boha. Bůh stvořil vše, a proto vidíme světlo Boha ve všech bytostech.
Sanátan dharma umožňuje věřit všem takovým způsobem, jakým si přejí. Sanátan dharma je jako granátové jablko pokryté slupkou, které v sobě obsahuje ovoce stejnou měrou. Otevřeme-li slupku, vidíme uvnitř mnoho krásných semen.
Hinduisté chápou a cítí bolest druhých. Člověk by nikdy neměl způsobovat bolest jiným stvořením, protože všechna stvoření milují život a mají strach z utrpení a smrti. Hinduisté praktikují ahimsu (nenásilí) a modlí se za blahobyt všech bytostí. Největší chybou je pečovat pouze o lidské bytosti a zanedbávat ostatní druhy, protože i ony jsou našimi bratry a sestrami. Nenásilí je způsob života. Bůh se čas od času inkarnuje na Zemi a někdy dokonce přijímá zvířecí podobu. Jasně je to vidět ne řeckých malbách, kde se objevují stvoření s mimořádnými schopnostmi.
V sanátan dharmě není žádná zmínka o modlitbách k sochám, ale během staletí jsme si my lidé vytvořili postavu svého Boha tak, jak bychom mu rádi věřili, neboť nejsme schopni vidět Boha v nicotě. Tento Bůh, k němuž se modlíme v sochách, je však stejný a jediný Bůh. Mahátma Gándhí měl oblíbenou píseň: „Íšvara nebo Alláh, to vše jsou Tvá jména, Ó Bože – uchovávejme dobré jméno Boha.“ Mezi Nejvyšším a individuální duší není rozdíl – všechny entity v tomto světě jsou mé já. Můj Mistr říkával: „Všechno v Jednom a Jedno ve Všem“ a Ádi Guru Šankaračárja uváděl příklad: Představte si dvacet šálků naplněných tekutinou. V každém šálku je odraz měsíce, ale na obloze je jen jediný měsíc, ne dvacet měsíců. Proto bychom neměli zapomínat, že v židovské, hinduistické a islámské víře docházíme ke stejnému bodu jednoty.
Hinduismus je otevřený a tolerantní ke všem. V hinduismu je odpuštění a láska. Naším cílem je jednota, nikoliv boj. Tímto postojem hinduismus vychovává k úctě ke všem náboženstvím. Ať už jsme v mešitě, chrámu, kostele, synagoze nebo klášteře, neshledáváme v tom žádný rozdíl, protože všichni věříme v jednoho Boha. Všichni plujeme na jedné lodi a vzájemně se od sebe mnohému učíme tím, že jsme se zde shromáždili.“
Po všech příspěvcích zažehli představitelé různých náboženství svíci ze stejného zdroje světla jako symbol jednoty a přenesli tento plamen na jednotlivé svíce, které drželi posluchači z farnosti. Jeho Svatost Višvaguru Mahéšvaránanda potom přednesl védské mantry a celým klášterem zněl božský zvuk ÓM.
V rámci besedy u kulatého stolu se každý z představitelů své víry – hinduismu, buddhismu, islámu, křesťanství, bahaí a súfismu – podělil s ostatními o duchovní perspektivu a znaky své víry. Následuje výňatek z proslovu Jeho Svatosti Višvagurua Paramhansy svámího Mahéšvaránandy, který hovořil o obecných principech sat sanátan dharmy.
„Pozdravy Kosmickému Světlu. Jsme velmi šťastni, že jsme zde, v tomto božském klášteře, kde se po celá staletí modlilo a meditovalo tolik svatých duší. Krásné myšlenky míru nás sem dnes svedly dohromady.
Hinduismus je jedním z nejstarších náboženství. Je založen na obecných principech sat sanátan dharmy – principech jediného Boha, kterému všichni patříme. Tento jediný Bůh nemá jméno ani podobu – jména byla Bohu dána lidmi. Slovo sanátan znamená starodávný nebo počátek. Existuje tedy jediné Kosmické Vědomí, které vládne celému vesmíru, a každá živá entita v sobě má Světlo tohoto Všemocného Boha. Bůh stvořil vše, a proto vidíme světlo Boha ve všech bytostech.
Sanátan dharma umožňuje věřit všem takovým způsobem, jakým si přejí. Sanátan dharma je jako granátové jablko pokryté slupkou, které v sobě obsahuje ovoce stejnou měrou. Otevřeme-li slupku, vidíme uvnitř mnoho krásných semen.
Hinduisté chápou a cítí bolest druhých. Člověk by nikdy neměl způsobovat bolest jiným stvořením, protože všechna stvoření milují život a mají strach z utrpení a smrti. Hinduisté praktikují ahimsu (nenásilí) a modlí se za blahobyt všech bytostí. Největší chybou je pečovat pouze o lidské bytosti a zanedbávat ostatní druhy, protože i ony jsou našimi bratry a sestrami. Nenásilí je způsob života. Bůh se čas od času inkarnuje na Zemi a někdy dokonce přijímá zvířecí podobu. Jasně je to vidět ne řeckých malbách, kde se objevují stvoření s mimořádnými schopnostmi.
V sanátan dharmě není žádná zmínka o modlitbách k sochám, ale během staletí jsme si my lidé vytvořili postavu svého Boha tak, jak bychom mu rádi věřili, neboť nejsme schopni vidět Boha v nicotě. Tento Bůh, k němuž se modlíme v sochách, je však stejný a jediný Bůh. Mahátma Gándhí měl oblíbenou píseň: „Íšvara nebo Alláh, to vše jsou Tvá jména, Ó Bože – uchovávejme dobré jméno Boha.“ Mezi Nejvyšším a individuální duší není rozdíl – všechny entity v tomto světě jsou mé já. Můj Mistr říkával: „Všechno v Jednom a Jedno ve Všem“ a Ádi Guru Šankaračárja uváděl příklad: Představte si dvacet šálků naplněných tekutinou. V každém šálku je odraz měsíce, ale na obloze je jen jediný měsíc, ne dvacet měsíců. Proto bychom neměli zapomínat, že v židovské, hinduistické a islámské víře docházíme ke stejnému bodu jednoty.
Hinduismus je otevřený a tolerantní ke všem. V hinduismu je odpuštění a láska. Naším cílem je jednota, nikoliv boj. Tímto postojem hinduismus vychovává k úctě ke všem náboženstvím. Ať už jsme v mešitě, chrámu, kostele, synagoze nebo klášteře, neshledáváme v tom žádný rozdíl, protože všichni věříme v jednoho Boha. Všichni plujeme na jedné lodi a vzájemně se od sebe mnohému učíme tím, že jsme se zde shromáždili.“
Po všech příspěvcích zažehli představitelé různých náboženství svíci ze stejného zdroje světla jako symbol jednoty a přenesli tento plamen na jednotlivé svíce, které drželi posluchači z farnosti. Jeho Svatost Višvaguru Mahéšvaránanda potom přednesl védské mantry a celým klášterem zněl božský zvuk ÓM.
