Filozofie jógy

Systém metod a technik osobního rozvoje
Nedogmatická a univerzální duchovní cesta

Univerzální kosmický princip

Slovo jóga znamená spojení. Spojením jednotlivých prvků a kosmických sil byla vytvořena naše planeta a celý vesmír. V tomto procesu stvoření se projevil kosmický princip jednoty – ať už mu říkáme Bůh, kosmická energie, láska nebo jóga.

Ve vesmíru existují tisíce slunečních soustav a jejich existence je řízena určitým vědomím. Toto jediné, věčné, neměnné, neustále bdělé vědomí je PARABRAHMA, jež je přítomno v každém atomu. PARABRAHMA není nějaká osoba, je to princip bez tvaru a jména. Označujeme ho jako Světlo, Zvuk, Absolutno, Pravda, Věčnost. Tímto nejvyšším principem, který vyvažuje a ochraňuje celé stvoření, je jóga. V Bhagavadgítě říká Krišna Ardžunovi: „Dal jsem tuto jógu Slunci.“ Jak tomu rozumět? Slunce rovněž není osoba. Slunce je částí vesmíru, jeho světlo umožňuje a udržuje náš život. Tato síla nebo energie, která se spojením a zhuštěním stala sluncem, je jóga, o níž hovoří Kršna. Tato jóga, tento princip, je proto mnohem starší než lidstvo a není to něco, co vymysleli lidé.V lidech se zájem o jógu projevil, když v jejich mysli povstaly tyto základní otázky:

Kdo jsem? Odkud jsem přišel? Kam půjdu? Proč jsem zde? Plním své poslání?

Člověk se od samého počátku existence snaží vyřešit tajemství smyslu života. Ze zkušenosti víme, že život je spojen s utrpením. Každý živý tvor se nejrůznějším způsobem snaží o to, aby byl šťastný. Ale všechno, k čemu se upínáme, nás dříve nebo později zklame nebo zmizí v čase a my se znovu ocitáme na počátku hledání. Ale jsme opravdu tak bezmocní jako listí unášené větrem osudu a okolnostmi, které nemůžeme změnit?

Před mnoha tisíci lety se v Asii objevilo učení, které nabízí jiný pohled na svět a vesmír, novou filozofii a možná – řešení. Tato věda – filozofie jóga-védanty, byla rozvinuta indickými jogíny a světci, kteří hlubokou meditací dosáhli plného poznání všech zákonů existence, našli smysl života a osvobodili se od neustálého střídání radosti a bolesti. Vedlo je přání pomoci všem lidem v různých životních situacích bez použití vnějších nástrojů. Hledali metodu, která by byla závislá pouze na tom, co mají všichni k dispozici: tělo, intelekt a mysl.

Základem védantské filozofie je jednota (ne-dualita) veškeré existence – všichni jsme jedno. Je těžké tomu porozumět a ještě těžší to realizovat. Říkáme: moje tělo, mé ruce, moje hlava, mé myšlenky, mé pocity… Všichni se identifikujeme se slovem „já“. Ale kdo je tím, co říká: to je moje a to jsem já? Nejsme toto tělo, intelekt, myšlenky, pocity a zážitky. Máme toto všechno, ale nejsme to my. Kdo tedy jsem?
Jsem Já, nesmrtelné átmá.

Udělejme pokus: někdo drží v ruce knihu a zeptá se vás, čí ta kniha je. Gestem ruky naznačíte, že je vaše. Nepochybně ukážete na střed svého hrudníku a řeknete, že je vaše. Toto gesto nezávisí na kultuře, zemi nebo rase, je mezinárodní a univerzální. Neukážete si na hlavu ani na břicho, ale na oblast srdce. Píšeme-li dopis, posíláme srdečné pozdravy a ne „pozdravy z hlavy“. Dá se říci, že to, čemu říkáme „já“, dlí v srdci. Já, átmá, přebývá v našich srdcích. Je to božské, živoucí světlo, které nikdy neumírá. Smrt může zničit pouze tělo, ale neuškodí átmá. Átmá žije stále, átmá je život sám. Jógín říká: „Jsem SAT – ČIT – ÁNANDA ÁTMÁ – jsem Pravda, čisté Vědomí, jsem blaženost, jsem božské Já“.

Jak máme rozumět výroku „Všichni jsme Jedno“? Vezměte dvacet misek a naplňte je vodou. Položte je při úplňku v zahradě na zem. Podívejte se na oblohu. Není tam dvacet měsíců, jen jeden. Jeden jediný měsíc, který se odráží v každé misce.

Ve všech živých bytostech, lidech i zvířatech, žije duše, která je odrazem světla Boha. Bůh se odráží ve všech živých bytostech stejně jako měsíc v miskách s vodou. Je-li voda znečištěna, odraz není jasný. Není-li voda v klidu, je odraz zkreslený. Ale měsíc tím samozřejmě není dotčen. Je stále stejný, pouze v odrazech jsou rozdíly. Voda je symbolem lidské mysli. Je-li mysl nečistá nebo neklidná, má to nepochybně vliv na odraz božského světla, ale ne na Boha samotného. Bůh je v nás, pouze naše vědomí není dost čisté a otevřené, aby si to uvědomilo. Na čistotě vědomí závisí, zda se rozvine v nižší nebo vyšší formě života. Čím jasnější vědomí je, tím silněji z něj vyzařuje světlo. Prvním krokem k seberealizaci je být si vědom, že jsem božský, čistý a nepodléhám smrti. Zničena může být jen miska, nikoliv měsíc. Nádoba je dočasná, esence věčná.

Můžeme vidět Boha? Jakýma očima? Bůh má dva aspekty: NIRGUNA a SARGUNA. NIRGUNA je Jeho univerzální podoba, kterou nelze fyzickýma očima spatřit. Můžeme ji vnímat vnitřními smysly jako transcendentální světlo či zvuk nebo ji zažít jako plné poznání a moudrost. Pokud chcete vidět Boha v podobě SARGUNA, podívejte se na jakoukoli živou bytost. Bůh se odráží v každém šálku života.

Systém metod a technik osobního rozvoje

Každý člověk by chtěl být zdravý a spokojený a všichni se svým způsobem snažíme toho dosáhnout. Ale v současné době lidé po celém světě trpí víc než kdy v celé historii lidstva stresem a zátěží, které už nejsou schopni zvládat. Po řadě neúspěšných pokusů se uvolnit nacházejí lidé obvykle útěchu v prášcích na uklidnění, na spaní, v alkoholu apod.


Jóga nás učí, že klidu a spokojenosti můžeme dosáhnout jedině vyrovnaností celé naší bytosti na všech úrovních existence. Víme, že se člověk skládá z mnoha aspektů: fyzického těla, mentálního těla, jemného těla a kauzálního těla. Chceme-li být šťastní a spokojení, musíme je všechny uvést do rovnováhy. Metody a techniky jógy nám nabízejí dokonalou cestu, jak tohoto cíle dosáhnout. Vedou nás postupně a systematicky tělesnými pozicemi (ásánami), dechovými cvičeními (pránájámou), relaxací, rozjímáním a pozitivním způsobem myšlení k fyzickému zdraví, klidu a poznání sebe sama. Pomáhají nám také vzdát se iluzí a komplexů, které stojí jako překážky na naší cestě ke štěstí a naplněnému životu.


Jóga je především praktickou cestou – všechno musíme uskutečnit a dosáhnout sami. Nikdo nám nemůže dát zdraví, štěstí a spokojenost, ani si toto všechno nemůžeme někde koupit či toho dosáhnout vnějšími prostředky. Vše je v nás a pouze vlastní úsilí nám pomůže to nalézt a uskutečnit.


Na cestě k seberealizaci postupně objevujeme všechny vnitřní vlastnosti a pocity, ať už dobré či špatné. Říká se, že cesta jógy je někdy těžší než boj válečníka, protože jogín musí přemoci vnitřní nepřátele – smyslnost, hněv, připoutanost, chtivost, žárlivost, závist a pýchu. V této bitvě je velmi důležité, abychom porozuměli sami sobě, přijali se bez pocitů viny či zklamání a byli připraveni vzdát se všech špatných návyků, které spoutávají naše pravé Já. Jóga je systém cvičení a metod, které nás vedu k osvícení, ale pouze tehdy, provádíme-li je s důvěrou, disciplínou a pevným rozhodnutím. Tato cvičení a techniky jsou součástí starodávné pokladnice vědění, které předávali duchovní učitelé svým žákům po mnoho tisíc let.

Jóga se skládá z několika cest, jež jsou neoddělitelně spojeny. Každý stupeň rozvoje vyžaduje určitý druh jógové disciplíny, která závisí na vnitřní povaze žáka. Karmajóga je cestou nesobecké práce ve prospěch všech živých bytostí. Bhaktijóga znamená uskutečnění lásky a oddanosti k vznešeným principům. Gjánajóga představuje rozvoj poznání a pochopení zákonů existence. Rádžajóga se skládá z technik a cvičení, která zvyšují schopnosti těla a rozvíjejí potenciál intelektu a mysli.

nahoru

Nedogmatická a univerzální duchovní cesta

Ačkoli hovoříme o Bohu a říkáme, že jóga je cestou k Bohu, není jóga náboženstvím ani náboženskou sektou. Bůh je univerzální princip, kosmické světlo, věčně bdělé vědomí, které proniká veškerou existencí. Tento Bůh je jediný a přebývá ve všem. Dali jsme Mu různá jména a podoby – říkáme Mu Otec, Aláh, Íšvara, Božská vůle, Nejvyšší Já a podobně. Je tolik podob Boha, kolik je lidí na zemi. Každý si vytváří vlastní představu Boha a názor na Boha podle úrovně svého duchovního rozvoje. Kdo si představuje Boha podle toho, co mu říkají jiní, má pouze „vypůjčený“ obraz a ne vlastní živoucí vizi.


Základ jógy a všech náboženství je ve skutečnosti totožný – duchovní rozvoj člověka a realizace Já a Boha jako konečný cíl. Bohužel ve všech náboženstvích postupem času začal tento cíl mizet, až se téměř ztratil. Jednoduchost a přímočarost byla nahrazena tajuplností a nepřístupností, Bůh se stal něčím vzdáleným, omezeným systémy a dogmaty.

Naproti tomu je poznání jógy předáváno lidmi, kteří sami realizovali Boha, těm, kdo Ho dosud hledají. Takové lidi – skutečné duchovní mistry – můžeme nalézt i dnes. Ale musíme být velmi opatrní na to, komu dát důvěru, protože jsou jedinci, kteří pouze navenek napodobují chování mistrů, ale nemají nejvyšší poznání a jejich učení je tudíž neúplné nebo dokonce zavádějící. Skutečného duchovního mistra nepoznáme podle toho, jak vypadá, ale musíme naslouchat vlastnímu srdci.


Jóga učí, že dosáhnout a realizovat Boha může každý. Neexistuje pochopitelně nějaký univerzální návod, každý si musí najít vlastní cestu. Jóga nám v našem hledání může pomoci a vést nás, nabízí tisícileté zkušenosti a živé příklady světců, kteří dosáhli tohoto nejvyššího cíle.

Není důležité, ke které náboženské víře patříte (či nepatříte-li k žádné), protože jóga je oporou při každém typu pozitivního myšlení a způsobu života. Jóga spojuje pozitivní principy všech světových náboženství: nenásilí, porozumění, pomoc, odpuštění, dobročinnost…

Jako taková je jóga univerzální duchovní cestou, založenou na vlastní zkušenosti a ne na zkušenostech a předpisech jiných, jejichž smysl se v průběhu času mění a ztrácí.


Šrí Díp Nárájan Maháprabhudží říká:
„Bratři, mýlíte se, myslíte-li si, že jste navzájem v rozporu tím, že patříte k různým náboženstvím! Měli byste naopak žít jeden vedle druhého jako bratři, protože všichni jsme děti jediného božského Otce. Bůh je v každém z nás. Není důležité, zda jste muslimové, hinduisté, křesťané, buddhisté nebo džinisté – pokud opravdu žijete v souladu se svým náboženstvím, realizujete Boha.“

nahoru