Přednášky Svámího Mahéšvaránandy můžete sledovat na internetové televizi swamiji.tv. Najdete zde stálý program a vysílaci časy přímých přenosů.
Maháprabhudžího Zlaté učení
Uč se kontrolovat své choutky, nedopusť, aby se smysly staly tvými poručníky.
Více o vegetariánství
Vegetariánství je pro lidstvo přirozeným způsobem výživy. Na celém světě se lidé po celé generace stravovali převážně rostlinnou nebo zcela vegetariánskou stravou. Teprve rozvoj moderní nadvýroby s sebou přinesl příklon ke konzumaci masa.
Člověk, který se věnuje cvičení jógy, by měl také dbát na vhodnou stravu. Jogíni se vyhýbají konzumaci masa a všech složek těl zvířat. Pro jogína je nemyslitelné sníst zabité zvíře, protože zvířata jsou živé bytosti, které cítí bolest a strach ze smrti, stejně jako lidé. Rčení "co nechceš, aby se stalo tobě, nečiň druhým" se zde uplatňuje v plném rozsahu.
Již ve starých jógových textech je zdůrazňován princip ahimsy. Ahimsá znamená neubližovat, neškodit a samozřejmě také nezabíjet. Ahimsá je jedním z bodů Pataňdžaliho Jógasuter, patří mezi nijamy - zákazy. "Ahimsá paramó dharma." - Nenásilí je nejvyšší povinností. A tento princip by měli adepti jógy ctít ve svém každodenním životě, tudíž i při svém stravování. Jídlo by mělo být získáno bez násilí, bez zabíjení. Ahimsá je hlavním principem jógy.
Jogíni se dále řídí principem karmy. Princip karmy učí, že každá bytost sklízí plody svých činů, ať už dobrých nebo špatných. Toho, kdo neškodí, nezabíjí a vykonává dobré činy, čeká v budoucnu dobrý osud - zdraví, štěstí a prosperita. A naopak toho, kdo škodí lidem a zvířatům, zabíjí a koná jiné negativní skutky, čeká utrpení odpovídající tomu, co způsobil. V souladu s učením o inkarnaci se nám ovoce našich činů může vrátit v tomto nebo příštích životech. Podle tohoto karmického principu by člověk neměl za účelem získání jídla zabíjet a také by neměl jíst jídla, která obsahují živočišné produkty ze zabitých zvířat. Zákon karmy je hluboko zakořeněn v indické kultuře, filozofii a jógovém učení.
Dalším důležitým principem je učení o třech vlastnostech, gunách. Jógová filozofie rozeznává tři vlastnosti všech objektů nebo činností. Tyto tři vlastnosti, guny, se nazývají radžas, tamas a sattva. Radžas je vše, co je aktivní, rychlé, prudké, dráždivé. Ve stravě je radžas ostré koření, sůl, káva, černý čaj, čokoláda. Tamas je vše, co je pomalé, líné, staré, slabé. Tamasická strava obsahuje maso, vejce, alkohol, sýr, jídlo z konzerv, chemické přísady. Tamasickou vlastnost získává také každé jídlo, které je staré, například z druhého dne. Ideální strava má sattvické vlastnosti. Sattva symbolizuje harmonii, vyváženost, soulad, přiměřenou aktivitu, soustředění. Strava dnešního člověka v západní společnosti je často velmi tamasická se značným obsahem radžasického elementu. Pro jogíny je nejvhodnější strava sattvická s určitým zastoupením radžasických vlastností.
Jaká je sattvická strava? Ideální sattvická strava je čerstvé vegetariánské jídlo, složené hlavně z obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny. Základem stravy by měly být celozrnné obiloviny, například ve formě kaší nebo čerstvých obilných placek. Výborné jsou luštěniny, a ty by se měly, třeba i v malém množství konzumovat denně. Mohou být uvařené, ale velmi dobré jsou jen namočené, případně naklíčené. Nesmírně hodnotná je zelenina, a ta by neměla chybět při žádném jídle. Nejlepší je samozřejmě čerstvá, syrová ve formě salátů, může být také naložená. Je-li zelenina vařená, tak by se neměla zcela uvařit, jen krátce povařit, neboť vařením se biologická hodnota snižuje. Velmi důležitá je každodenní konzumace dostatečného množství ovoce. Ovoce je nejlepší čerstvé. Pro mírné klimatické pásmo je lepší běžné ovoce, které zde roste, než dovážené tropické ovoce. Dobré je také ovoce sušené, hlavně v zimě. Mléko a mléčné výrobky jsou podle indické tradice velmi ceněny. Jejich zastoupení v jídelníčku by však mělo být přiměřené, jako doplněk či obohacení. Velmi vhodné a zdravé jsou ořechy a semínka. Ty lze jíst suché nebo je před konzumací namočit. Zdravý je také med.
Velmi důležité postavení v jógové kuchyni má koření. Koření podporuje trávení a má i léčivé vlastnosti. Léčebným použitím koření a jeho správnými kombinacemi se zabývá ajurvéda - starobylý indický léčebný systém. Používání koření je věda a umění zároveň.
Všechny potraviny by měly být co nejpřirozenější, pokud možno z chemicky nehnojených surovin a bez chemických přísad. Nejlepší je proto doma vypěstovaná zelenina nebo potraviny, které jsou produkty ekologického zemědělství. Tyto potraviny mají na obalech značku BIO a jsou běžně k dostání v prodejnách zdravé výživy a někdy i v běžných obchodech. Rovněž se doporučuje vyhýbat se geneticky manipulovaným potravinám. Nemají přirozené vlastnosti a jejich konzumace škodí lidskému zdraví (více informací na Greenpeace.org). Velmi svému zdraví prospějeme, když budeme respektovat roční období a klimatické pásmo, ve kterém žijeme. V létě má být strava lehčí, s větším podílem ovoce a syrové zeleniny. V zimě je dobré jíst stravu hutnější, s důrazem na obiloviny a luštěniny. Při výběru surovin je vhodné upřednostňovat ty druhy ovoce a zeleniny, které rostou v našem mírném pásmu.
Jíst sattvicky však zároveň znamená jíst přiměřené množství. Pokud se člověk přejí, ať je jídlo sebelepší, čerstvé a zdravé, výsledkem je únava a otupělost. Proto staré české přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita" platí pro jógovou stravu v plné míře.
Důležitá je i frekvence jídla. Optimální je jíst dvakrát až třikrát denně. Množství a frekvence jídla je však velmi individuální. Člověk, který žije intenzivním pracovním rytmem, potřebuje větší množství jídla a častěji. Ten, kdo se intenzivně věnuje jógovým cvičením a není tolik vtažen do shonu moderního života, vystačí s menším množstvím. Je to proto, že jógovým cvičením lze získávat energii, kterou člověk, který necvičí, musí přijímat potravou. Jogín si tak vystačí s menším množstvím jídla, nepřejídá se, je stále svěží, aktivní a má bystrou mysl. V každém případě však není vhodné jíst příliš brzy ráno a pozdě večer. Ideální je, když sníme poslední jídlo před 18. hodinou. Pak se nám dobře spí a ráno se cítíme velmi svěží a odpočinutí.
Podstatný je i způsob, jakým jíme. Klidným soustředěním na jídlo a důsledným rozžvýkáním každého sousta umožníme naší trávicí soustavě vše dobře strávit a přijmout všechny živiny. Dosáhneme tím většího pocitu nasycení a uspokojení z jídla, než když jídlo sníme rychle a nesoustředěně.
A jaký pohled má na jógovou vegetariánskou stravu moderní věda? Vegetariánství je z vědeckého hlediska zdravý životní styl, který chrání člověka před řadou civilizačních nemocí, jako jsou například nemoci srdce a cév, rakovina, cukrovka, osteoporóza a obezita. V zemích, kde je nízká konzumace masa, je výskyt těchto závažných chorob mnohem menší, než v těch zemích, kde se jí masa hodně. Správně složená vegetariánská strava poskytuje člověku všechny potřebné živiny a je vhodná pro děti (odkaz texty z brožury Veg. pro děti), dospělé i těhotné ženy. Toto je deklarováno například ve stanoviscích Světové zdravotnické organizace, České pediatrické společnosti, Americké dietetické asociace, v materiálech PCRP - Physician commitee for responsible medicine (Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu), či ověřeno nezávislými studiemi na www.vegetarian.cz.
Odkazy:
Člověk, který se věnuje cvičení jógy, by měl také dbát na vhodnou stravu. Jogíni se vyhýbají konzumaci masa a všech složek těl zvířat. Pro jogína je nemyslitelné sníst zabité zvíře, protože zvířata jsou živé bytosti, které cítí bolest a strach ze smrti, stejně jako lidé. Rčení "co nechceš, aby se stalo tobě, nečiň druhým" se zde uplatňuje v plném rozsahu.
Již ve starých jógových textech je zdůrazňován princip ahimsy. Ahimsá znamená neubližovat, neškodit a samozřejmě také nezabíjet. Ahimsá je jedním z bodů Pataňdžaliho Jógasuter, patří mezi nijamy - zákazy. "Ahimsá paramó dharma." - Nenásilí je nejvyšší povinností. A tento princip by měli adepti jógy ctít ve svém každodenním životě, tudíž i při svém stravování. Jídlo by mělo být získáno bez násilí, bez zabíjení. Ahimsá je hlavním principem jógy.
Jogíni se dále řídí principem karmy. Princip karmy učí, že každá bytost sklízí plody svých činů, ať už dobrých nebo špatných. Toho, kdo neškodí, nezabíjí a vykonává dobré činy, čeká v budoucnu dobrý osud - zdraví, štěstí a prosperita. A naopak toho, kdo škodí lidem a zvířatům, zabíjí a koná jiné negativní skutky, čeká utrpení odpovídající tomu, co způsobil. V souladu s učením o inkarnaci se nám ovoce našich činů může vrátit v tomto nebo příštích životech. Podle tohoto karmického principu by člověk neměl za účelem získání jídla zabíjet a také by neměl jíst jídla, která obsahují živočišné produkty ze zabitých zvířat. Zákon karmy je hluboko zakořeněn v indické kultuře, filozofii a jógovém učení.
Dalším důležitým principem je učení o třech vlastnostech, gunách. Jógová filozofie rozeznává tři vlastnosti všech objektů nebo činností. Tyto tři vlastnosti, guny, se nazývají radžas, tamas a sattva. Radžas je vše, co je aktivní, rychlé, prudké, dráždivé. Ve stravě je radžas ostré koření, sůl, káva, černý čaj, čokoláda. Tamas je vše, co je pomalé, líné, staré, slabé. Tamasická strava obsahuje maso, vejce, alkohol, sýr, jídlo z konzerv, chemické přísady. Tamasickou vlastnost získává také každé jídlo, které je staré, například z druhého dne. Ideální strava má sattvické vlastnosti. Sattva symbolizuje harmonii, vyváženost, soulad, přiměřenou aktivitu, soustředění. Strava dnešního člověka v západní společnosti je často velmi tamasická se značným obsahem radžasického elementu. Pro jogíny je nejvhodnější strava sattvická s určitým zastoupením radžasických vlastností.
Jaká je sattvická strava? Ideální sattvická strava je čerstvé vegetariánské jídlo, složené hlavně z obilovin, luštěnin, ovoce a zeleniny. Základem stravy by měly být celozrnné obiloviny, například ve formě kaší nebo čerstvých obilných placek. Výborné jsou luštěniny, a ty by se měly, třeba i v malém množství konzumovat denně. Mohou být uvařené, ale velmi dobré jsou jen namočené, případně naklíčené. Nesmírně hodnotná je zelenina, a ta by neměla chybět při žádném jídle. Nejlepší je samozřejmě čerstvá, syrová ve formě salátů, může být také naložená. Je-li zelenina vařená, tak by se neměla zcela uvařit, jen krátce povařit, neboť vařením se biologická hodnota snižuje. Velmi důležitá je každodenní konzumace dostatečného množství ovoce. Ovoce je nejlepší čerstvé. Pro mírné klimatické pásmo je lepší běžné ovoce, které zde roste, než dovážené tropické ovoce. Dobré je také ovoce sušené, hlavně v zimě. Mléko a mléčné výrobky jsou podle indické tradice velmi ceněny. Jejich zastoupení v jídelníčku by však mělo být přiměřené, jako doplněk či obohacení. Velmi vhodné a zdravé jsou ořechy a semínka. Ty lze jíst suché nebo je před konzumací namočit. Zdravý je také med.
Velmi důležité postavení v jógové kuchyni má koření. Koření podporuje trávení a má i léčivé vlastnosti. Léčebným použitím koření a jeho správnými kombinacemi se zabývá ajurvéda - starobylý indický léčebný systém. Používání koření je věda a umění zároveň.
Všechny potraviny by měly být co nejpřirozenější, pokud možno z chemicky nehnojených surovin a bez chemických přísad. Nejlepší je proto doma vypěstovaná zelenina nebo potraviny, které jsou produkty ekologického zemědělství. Tyto potraviny mají na obalech značku BIO a jsou běžně k dostání v prodejnách zdravé výživy a někdy i v běžných obchodech. Rovněž se doporučuje vyhýbat se geneticky manipulovaným potravinám. Nemají přirozené vlastnosti a jejich konzumace škodí lidskému zdraví (více informací na Greenpeace.org). Velmi svému zdraví prospějeme, když budeme respektovat roční období a klimatické pásmo, ve kterém žijeme. V létě má být strava lehčí, s větším podílem ovoce a syrové zeleniny. V zimě je dobré jíst stravu hutnější, s důrazem na obiloviny a luštěniny. Při výběru surovin je vhodné upřednostňovat ty druhy ovoce a zeleniny, které rostou v našem mírném pásmu.
Jíst sattvicky však zároveň znamená jíst přiměřené množství. Pokud se člověk přejí, ať je jídlo sebelepší, čerstvé a zdravé, výsledkem je únava a otupělost. Proto staré české přísloví „Jez do polosyta, pij do polopita" platí pro jógovou stravu v plné míře.
Důležitá je i frekvence jídla. Optimální je jíst dvakrát až třikrát denně. Množství a frekvence jídla je však velmi individuální. Člověk, který žije intenzivním pracovním rytmem, potřebuje větší množství jídla a častěji. Ten, kdo se intenzivně věnuje jógovým cvičením a není tolik vtažen do shonu moderního života, vystačí s menším množstvím. Je to proto, že jógovým cvičením lze získávat energii, kterou člověk, který necvičí, musí přijímat potravou. Jogín si tak vystačí s menším množstvím jídla, nepřejídá se, je stále svěží, aktivní a má bystrou mysl. V každém případě však není vhodné jíst příliš brzy ráno a pozdě večer. Ideální je, když sníme poslední jídlo před 18. hodinou. Pak se nám dobře spí a ráno se cítíme velmi svěží a odpočinutí.
Podstatný je i způsob, jakým jíme. Klidným soustředěním na jídlo a důsledným rozžvýkáním každého sousta umožníme naší trávicí soustavě vše dobře strávit a přijmout všechny živiny. Dosáhneme tím většího pocitu nasycení a uspokojení z jídla, než když jídlo sníme rychle a nesoustředěně.
A jaký pohled má na jógovou vegetariánskou stravu moderní věda? Vegetariánství je z vědeckého hlediska zdravý životní styl, který chrání člověka před řadou civilizačních nemocí, jako jsou například nemoci srdce a cév, rakovina, cukrovka, osteoporóza a obezita. V zemích, kde je nízká konzumace masa, je výskyt těchto závažných chorob mnohem menší, než v těch zemích, kde se jí masa hodně. Správně složená vegetariánská strava poskytuje člověku všechny potřebné živiny a je vhodná pro děti (odkaz texty z brožury Veg. pro děti), dospělé i těhotné ženy. Toto je deklarováno například ve stanoviscích Světové zdravotnické organizace, České pediatrické společnosti, Americké dietetické asociace, v materiálech PCRP - Physician commitee for responsible medicine (Lékařský výbor pro zodpovědnou medicínu), či ověřeno nezávislými studiemi na www.vegetarian.cz.
Odkazy:
- Česká společnost pro výživu a vegetariánství
- Česká vegetariánská společnost
- www.vegetarian.cz
- www.vegan.cz
- www.zvirevtisni.cz
- www.ohz.cz
- Physician commitee for responsible medicine
- International Vegetarian Union